NOVÍ ZNÁMÍ Z INDIE
1. 3. 2023
Přišel čas zase vyrazit. Sbalili jsme věci a vyjeli směrem k dalšímu ohromnému a známému chrámu, který tady u Yogyakarty je. Tentokrát se ale jedná o chrám hinduistický. Když jsme k chrámu Prambanan přijeli, zaparkovali motorku a došli ke vchodu, začalo pršet. Sedli jsme si tady do haly, která byla určena pro zahraniční turisty a čekali, jestli se počasí umoudří. Spolu s námi tu byly ještě dva další páry. Měla jsem pocit, že s nimi zaměstnanec, který jim prodával vstupenky, řešil i Borobudur, a tak jsem se jednoho chlapíka zeptala, co jim pán říkal. Dozvěděla jsem se, že výstup nahoru na chrám, který byl včera ještě zakázaný, se ode dneška otvírá. Prý to vůbec nebylo zavřené kvůli covidu ale proto, že je narušena statika celého objektu. Výstup nahoru teď otevírají pouze dočasně, a to počínaje dneškem někdy do května a vždy jen na 3 hodiny denně. Aby prý snížili zátěž. No nevím, nevím, jestli se jim něco takového tímto způsobem povede, protože si myslím, že až lidi zjistí, že můžou nahoru vylézt pouze mezi 10. a 13. hodinou, budou tam chtít být všichni najednou. Ondra si každopádně myslí, že toto nařízení splní svůj cíl, protože vždycky odpoledne se tam nahrnou školy a místní obyvatele a ti bohužel nahoru vystoupit nebudou moct. Však nemůžeme být vždycky ve všem za jedno, ne?
Každopádně jsem těm dvěma sympaťákům z Indie poděkovala za informace a povídali jsme si ještě několik dalších minut. Tento pár už měl procestováno kus světa. Vzali jsme si od nich nejen jejich telefonní číslo, ale také tipy na Thajsko a dokonce i na oblast Jávy, která nás ještě čeká. Ukazovali dám i velmi působivé fotky z Indie a při loučení nás pozvali, ať se tam někdy za nimi přijedeme podívat. Je krásné, že cestování spojuje i národy. Setkání to bylo velmi příjemné.
Abych uvedla vše, co jsme v městě Yogyakarta (btw. český název Jogdžakarta se mi prostě vůbec nelíbí) vidět chtěli a neviděli, měla bych ještě zmínit lázně, které nám doporučoval navštívit Jirka Hradil a jeho manželka Lenka. Stejně tak, jako jsem jeho fotky použila u včerejšího příspěvku, i k dnešnímu Vám přidám alespoň jednu z chrámu Prambanan. Jirkovi tímto děkuji za sdílení. Vzhledem k dešti, který ne a ne přestat, jsme se totiž rozhodli, že si i tento chrám necháme ujít a pomalu vyrazili v naší cestě dál. Myslím, že jsme udělali dobře, protože nám cestou ještě dalších 30 kilometrů pršelo. Zbytek cesty už nás stíhaly jen přeháňky. Celkem jsme dojeli o 60 kilometrů dál na místo, kde zůstaneme další dvě noci v moc hezkém hotelu u moře.
