VÝLET NEBO NIC
6. 2. 2023
Dnes jsme se rozhodli, že nebudeme nikam spěchat, že nebudeme nic hrotit a že prostě uvidíme, co nám den připraví. Ráno jsme vstali, zašli na snídani a popovídat si s tou hodnou tetou, která nám jí na ulici prodala už i včera. Když jsme se vrátili do hotelu, koukali jsme na Toma a Jerryho a relaxovali. Až někdy okolo poledne jsme se rozhodli, že teda vyrazíme na nějaký ten výlet. Sbalili jsme si pár věcí, vylezli ven před hotel a dřív, než jsme vše stihli naházet do motorky, začalo pršet, takže jsme se utíkali schovat zpátky do pokoje. Asi hodinu na to jsme se rozhodli podruhé vyrazit. Naskočili jsme na motorku, vyrazili a po 3 kilometrech nás překvapilo co? Samozřejmě, že déšť. Skočili jsme do pláštěnek, otočili náš stroj a vrátili se zpátky na hotel. Vzhledem k tomu, že cíl naší cesty, byl vzdálen víc jak 50 kilometrů, opravdu nemělo smysl nic hrotit. Výletování jsme tady úplně vzdali a místo toho jen leželi, odpočívali a balili věci. Zítra totiž budeme hotel opouštět a vyrážet zase na cestu.
On hujan, jak se tady dešti říká, je celkem častá záležitost. Navíc, když jste tady v období dešťů. Musím ale uznat, že ani v období sucha není déšť ničím neobvyklým. Abyste měli srovnání, tak uvedu rozdíl mezi srážkami. V České republice je dlouhodobý úhrn ročních srážek cca 680 milimetrů za rok. A jaké jsou srážky v Indonésii? Když to srovnám, tak na horách tu stejné množství srážek napadne za 40 dní. V nížinách je to od 1.800 do 3.200 mm/rok a v horách až 6.100 mm/rok. Dokážete si tedy asi spočítat, že množství srážek je až 10x vyšší než v ČR. Pro lepší představu je ale potřeba napsat, že to každý den jsou necelé 2 centimetry vody, ročně pak 6 metrů. Wow. No prostě, bylo pro nás celkem jednoduché se rozhodnout, že nikam nepojedeme, když zrovna nemusíme. Však to není tak dlouho, co jsme cestou pořádně promokli - včetně bot, které se teď už konečně zdají být skoro suché.
Comentários