top of page

Na Lombok a dál - den 36. Wai Marang

Aktualizováno: před 4 dny

21. 8. 2023


Ráno jsme vstali časně, zabalili stan a dali si vydatnou snídani: oreo sušenky a místní “víno”. Po snídani jsme naházeli věci na motorku a vyrazili k nedalekému vodopádu Wai Marang. Cesta k vodopádu nebyla špatná a za půl hodinky jsme byli na parkovišti nad vodopádem. Vodopád byl od parkoviště vzdálen patnáct minut chůze přírodou. Na cestu k vodopádu se k nám připojila fenka, kterou jsem na parkovišti krmil sušenkami. Asi se chtěla odvděčit, a tak šla celou dobu před námi a ukazovala nám, kudy máme jít. Procházka to byla velice krásná i příjemně schůdná, až na poslední úsek - ten byl náročnější. Když jsme sestoupili do kaňonu, fena se s námi rozloučila, nechala nás svému osudu a šla za svými záležitostmi a sny. My jsme popošli ještě pár metrů, než jsme spatřili vodopád a překrásnou tůň mezi skalisky. Na nic jsme nečekali a okamžitě tam oba skočili. Místo to bylo opravdu úžasné, nikde ani noha, jen my dva. Smyli jsme ze sebe prach a špínu z předešlého dne, a když jsme vylezli ven, byli jsme jako vyměnění. Zůstali jsme u té krásné vody ještě půl hodiny, abychom oschnuli a nechali na sebe působit klid a krásu místa. Potom jsme se vydali zpět na parkoviště, nasedli jsme na motorku a vyrazili dále.



V plánu bylo navštívit pár pláží a vybrat si jednu, na které se bude dát postavit stan a přečkat noc. Projeli jsme tři pláže (první, druhá a třetí) a místo, které by se nám líbilo k přenocováni, jsme nenašli. I když ty tři pláže, které jsme doposud navštívili, nebyly špinavé ani extrémně rušné, nebyla to místa, kde bychom chtěli strávit noc. První dvě byly několikakilometrové písečné pláže, bohužel tak trochu zapomenuté nebo možná neobjevené. Nikde široko daleko nic než bujná vegetace, která tam byla pánem. Třetí místo, na které jsme dorazili, nebyla tak úplně pláž, jak jsme se mylně domnívali. Na této pláži se totiž rozprostírala rybářská vesnice, kde se místní mimo jiné zabývali sběrem a sušením řas. Udělali jsme pár fotek a vyrazili o dům dál.


Když jsme dorazili na pláž Watuparunu a trošku se tam porozhlédli, zjistili jsme, že je to přesně to místo, které jsme hledali celý den. Ani nevíte, jak se nám ulevilo! Den už se pomalu chýlil ke konci, a kdyby nešlo přespat ani zde, měli bychom docela problém... Ale to se naštěstí nestalo. Plni euforie jsme šli prozkoumávat krásy místa, kam jsme dorazili. Kromě krásného pobřeží a modrého oceánu zde šlo obdivovat i mohutná vápencová skaliska tyčící se majestátně nad celým zálivem.


pláž Watuparunu na východě ostrova Sumba Indonésie
pláž Watuparunu na východě Sumby


Po pořízení několika fotek byl správný čas na to, abychom se šli zabydlet. Než jsme však rozbalili stan a začali cokoliv řešit, obešli jsme pár lidí v okolí a zeptali se, jestli jim nebude vadit, když se tu uhnízdíme na jednu noc. Setkali jsme se nejen se souhlasem, ale také s pozváním, abychom strávili noc u místních doma. Byli jsme za nabídku rádi, ale s díky jsme ji odmítli a šli stavět stan. Než začalo slunce zapadat, my už byli připraveni bydlet, takže poslední cigareta a šup do hajan.

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page