top of page

Jávský deník - den 25. Na pobřeží Jávy

Aktualizováno: 9. 10. 2023

25. 2. 2023


Během dopoledne jsme vyrazili na výlet. Chtěli jsme se projet na pobřeží Jávy kolem nás, protože jsme z map vyčetli, že jsou okolo rekreační centra a pláže. Když jsme dojeli na první místo, které se jmenuje Pantai Karang Tawulan, zjistili jsme, že se spíš než o pláž jedná o vyhlídku z útesu. Pravdou ale je, že vyhlídka to byla krásná. Bylo tu spoustu místních obyvatel na sobotním výletu, na pódiu se tančilo a zpívalo a všeobecně tu byla velmi veselá atmosféra. Původně jsme měli v plánu popojet ještě kousek dál, ale už tady jsme zaregistrovali, že se nedaleko od nás nad oceánem blýská. Rozhodli jsme se tedy udělat pár fotek, skočit na motorku a vracet se směrem zpět k našemu ubytování.



Cestou na hotel jsme zastavili ještě na dvou místech. První si vytipoval Onďa a byl to vlnolam s výhledem na okolní pláže a ostrůvek nedaleko od pobřeží, druhé jsem si našla já a jednalo se o (na první pohled bývalé) dostihové závodiště. Jakmile jsme ho prozkoumali na internetu, zjistili jsme, že asi před půl rokem se tu závody ještě jezdily. Zřejmě to tedy není bývalé závodiště, ale současné… Dráha jako taková sice vypadala hezky, ale hrazení mělo už něco za sebou a potřebovalo by trochu vyspravit. V Evropě by tohle určitě neprošlo.



Když jsme dojeli na ubytování, bouřka nás dohnala. Pršelo asi hodinu, a tak jsme se každý zabavil sám. Onďa hrál nějakou hru, ve které kosil zombíky, a já četla další knihu ze ságy Courtney od Wilbura Smithe. Když přestalo pršet, šli jsme se projít na pláž, kterou máme hned u ubytování. Tuhle procházku jsme rovnou spojili s obědem. Na pláži bylo hodně lidí, někteří se koupali v mělké vodě, jiní se procházeli, někteří s dětmi stavěli hrady, ale většina posedávala a relaxovala u piknikových stolů.



Při návratu na ubytování zase začalo pršet, a tak jsme opět vzali do ruky čtečku a tablet a čekali, než déšť přejde. Když se udělalo lepší počasí, rozhodli jsme se, že vyrazíme na druhou stranu od našeho ubytování a podíváme se, co tam najdeme. Jaké bylo naše překvapení, když jsme po několika málo kilometrech dojeli do oblíbeného přímořského střediska! Ještě větším překvapením pro nás bylo, když jsme tu zahlédli několik rodin, o kterých se dalo jednoznačně říct, že se jedná o zahraniční turisty. Prostě BULE stejně jako my. A co tohle slovo vlastně znamena? Musím se přiznat, že jsem si dlouhou dobu myslela, že je to výraz pro bílé (my jsme si tak nějak soukromě zvykli místo bílý říkat bělouš :D). Až po delší době, kdy jsem v mezidobí občas přemýšlela, jestli to není tak trochu rasizmus, když na nás především děti, ale občas i dospělí pořvávají "BULE!", jakmile nás zahlédnou, jsem se dozvěděla, že BULE znamená v překladu CIZINEC. Takže to nakonec teda asi rasizmus nebude. :o)


Tady jsme si na pláži dali kokosák a zavolali Onďově rodině. Hodně nás překvapilo, že na pláži u našeho ubytování byly velké vlny a tady, o pár kilometrů dál, bylo moře (teda vlastně oceán) klidné a vhodné ke koupání i plavání. Když jsme nad tím přemýšleli, došlo nám, že je to asi tím, že se aktuálně nacházíme ve velké zátoce, která vlny k plážím nepustí. Po dalším brainstormingu jsme si uvědomili, že tohle je vůbec první ryze koupací místo, které jsme na Jávě viděli. Na ostatních místech byl velký proud, šílené vlny, skalnaté pobřeží, špatný přístup do vody, mangrovy či další podstatné důvody, proč koupání nebylo vhodné. Když si to tak člověk zesumíruje, vlastně se ani nediví, že většina Indonésanů neumí pořádně plavat... Odsud jsme jeli už jen zpátky na ubytování, a protože jsme byli ještě nacpaní z oběda, na večeři jsme ani nepomysleli.


koupací pláž Batukaras na Západní Jávě, Indonésie
První koupací pláž na Jávě...trvalo to!

8 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page