Na Lombok a dál - den 1. Stan

17. 7. 2023

Ráno jsem se vzbudila a vlítla do sprchy. Bylo potřeba umýt vlasy a odchlupit chtělo, aby se to příštích pár dní nemuselo řešit. Už když jsem vylezla ze sprchy zaslechla jsem hlasy. Byla to Veru, která se s námi před naším odjezdem přijela rozloučit. Bez lítosti jsem Ondru šla vzbudit. Z pelechu se vyhrabal celkem hned a všichni jsme si společně Aldou, který s námi na Bali bydlí, dali kafíčko a donuty, které nám Verča přivezla k snídani. Sbaleno už jsme měli od včera a tak stačilo jen naházet kufry na motorku a vyrazit.

Když jsme odjížděli od domu, naše Lulu hlásila, že má ujeto přesně 33 333 kilometrů. No není to trochu zvláštní? Určitě je!

Bez zastávky jsme dojeli až kousek před Padangbai, kde jsme se zastavili na oběd. Tenhle warung už jsme měli vyzkoušený zminula a opět nás nezklamal. Kousíček od něj jsme na Aldovo doporučení udělali ještě jednu zastávku, a to na místě, kde se tradičním způsobem těží sůl. Byli jsme trošku překvapení když nám pán celý proces ukazoval. Došel totiž pro mořskou vodu, což se vlastně dalo celkem čekat. Překvapením ale bylo, že ji nedal hned sušit, ale nalil ji na písek. Tenhle proces se opakuje hned několikrát, a když se voda vypaří písek se pak nabere a znovu zaleje mořskou vodou. Jakmile písek klesne a sůl se ve vodě rozpustí, voda se pak přelévá do vydlavaných kmenů. Při dobrém počasí se sluní a suší a díky tomu krystalizuje cca 3 dny. Byla to taková krátká, rychlá, ale velmi poučná zastávka.

Odsud jsme zamířili přímo do kempu, který jsme si již předem vybrali. Asi by se hodilo v tuto chvíli napsat, že oproti našemu minulému výletu jsme si pořídili stan. Věřím tomu, že se nám bude hodit nejen dnes v noci. V kempu jsme postavili stan a vyrazili do obce Seraya za našimi přáteli, které jsme tady na Bali potkali. Pavel a Agáta jsou Češi, kteří ale žijí jako digitální nomadové. A že nevíte, co to digitální nomád je? To dokážeme pochopit, my jsme to také nevěděli do doby, než jsme se s nimi seznámili. Digitální nomád je člověk, který pracuje online, ale žije tam, kde se mu zrovna chce. Důležitý je pro něj především dobrý internet. S přáteli jsme poseděli několik hodin, promluvili si o všem, co se událo od doby, kdy jsme se viděli naposledy. Navíc jsme probrali i pár plánu do budoucna… Ale nebudeme předbíhat.

Když se začalo stmívat, vyrazili jsme zpátky na naše dnešní nocoviště. Tam jsme si dali cigárko a zalezli do stanu k filmu. Přišlo mi to trošku zvláštní, možná i úsměvné, že jsme spali ve stanu na karimatkách a přitom se dívali na tabletu na film. Na to, jak jsme byli unaveni, se nám ale usnout nějak nedařilo. Dlouho jsme poslouchali podcasty a nakonec přece jen vytuhli.