top of page

Jávský deník - den 7. Výlety na ostrově Madura

Aktualizováno: 10. 6. 2023

ZPĚT NA JÁVU

7. 2. 2023


Dnes jsme si naplánovali cestou zpátky na Jávu 5 zastávek na Maduře. Měli jsme v plánu prozkoumat dvě krápníkové jeskyně, jeden zatopený lom, jednu tradiční vesničku (takovou jakože rezervaci) a jednu vyhlídku. Byl to celkem hezký plán, jen jsme si nebyli jistí, jestli stihneme skrz ten program vůbec na tu Jávu během dnešního dne dojet. To jsme ale nepočítali s tím, že Madura turisty zatím moc objevená není. Abych to trochu zkrátila, napíšu, jaké výlety jsme na ostrově Madura měli v plánu:

  • jednu jeskyni jsme našli, ale byla zavřená.

  • jednu jeskyni jsme vůbec nenašli.

  • vesničku jsme nenašli, místo toho jsme dojeli k malému zatopenému lomu.

  • vyhlídku jsme našli.

  • velký zatopený lom jsme ani nehledali, protože začalo pršet.

Když nad tím ale tak přemýšlím, nic z toho, co jsme našli, ani z toho, co jsme nenašli, pro mě nebylo hlavním zážitkem dne. Kdesi v horách na Maduře cestou na vyhlídku najednou Ondra začal šíleně brzdit. A dobře udělal. Přes cestu se nám plazil více než dvoumetrový had. Kdybychom mu přijeli kus ocásku, tipuju, že by se mu to moc nelíbilo a určitě by se po nás ohnal. Vzhledem k jeho velikosti si myslím, že jedovatý nebyl, ale co já o hadech vím, že jo? No zase tak moc toho nebude, takže poděkování Onďovi za super rychlou reakci a prostě -  ufff!



Ačkoliv ty výlety po Maduře nevyšly úplně na jedničku, i tak jsme se s Ondrou shodli, že jsme moc rádi, že jsme si na tento ostrov zajeli a strávili tu pár dní. Když nad tím tak přemýšlím, řekla bych, že je to především kvůli místním lidem, kteří pro nás byli po Bali trochu šok. Když jsme před pár měsíci přijeli na Bali, byli jsme unešení z toho, jak se na nás i na sebe navzájem lidé často usmívají. Bylo to pro nás něco nového, co v Evropě moc často člověk nevidí. Pokud to ale máme srovnat s lidmi tady na Maduře... to snad ani nejde. Tady byli všichni ještě milejší a přívětivější než na Bali. Kromě úsměvů se nám od nich dostalo mávání, zdravení a i takový ten lidský zájem. Bylo to prostě kouzelné. Pokud něco takového člověk nezažije, umí si to jen velmi těžko představit. Nádhera.


Ale zpátky k cestě. Díky tomuto zkrácení a zrychlení putování po ostrově Madura jsme ještě dnes stihli přejet přes most zpátky do města Surabaya. Jak jsme skrz město pak projížděli, rozhodli jsme se, že vlastně není o co stát. Ve městě se nám zůstávat nechce. Proto jsme pokračovali dál směrem na západ po severním pobřeží Jávy. Kromě nás po této cestě jelo milión náklaďáků, bambilión skútrů a nějaké to auto. Doprava tedy byla hrozně pomalá a ještě víc nepřehledná. Společně s tmou jsme dojeli na ubytování a já jen doufám, že dál na západ budou cesty trošičku volnější a těch příjemných zážitků a výletu bude víc. Popravdě nevím, co nás na Jávě čeká, ale doufám, že to bude i něco jiného než šílená doprava. Po dnešním popojíždění, prachu, smogu a dopravě vůbec jsem tak unavená (čti znechucená), že jestli to bude takto vypadat i nadále, rozhodně budu lobovat za to, abychom se vrátili na Bali. Tam je to na cestách taky blázinec, ale tady s tím se to opravdu srovnat nedá...



Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page