top of page

Na Lombok a dál - den 44. Vodopád Laiwi

Aktualizováno: 27. 5.

29. 8. 2023


Dnes ráno jsme se probudili opět časně. Místo, na kterém jsme strávili dnešní noc, bylo opravdu překrásné. Sbalili jsme stan a věci, vše naskládali na motorku a naposledy se pokochali krásou a klidem místa. Potom už nezbývalo nic jiného, než naskočit na motorku a vyrazit dále. Málem bych zapomněl, než jsme definitivně opustili vesnici, vydali jsme se najít a navštívit našeho známého z večera, mistra Petruse. Jezdili jsme po vesnici skoro dům od domu a ptali se, kde pan Petrus bydlí. Asi po dvaceti minutách jsme jeho dům našli a od jeho syna zjistili, že někam odešel a neví, kdy se vrátí. No nic, nechali jsme ho pozdravovat, rozloučili se a vyjeli k našemu dalšímu cíli.


Další zastávka byl vodopád Laiwi. Když jsme tam dorazili zarazilo nás, že je vstup k němu uzavřen. Nejprve jsme váhali, jestli máme přelézt zábranu, jelikož jsme neměli zájem, aby na nás někdo vyběhl s nepřátelským výrazem a mačetou v ruce. Naštěstí jel kolem nějaký pán a ten nás řečí těla a přátelským výrazem pobídl, ať neváháme a překážku svépomocí překonáme. Bránu jsme překročili (čti: přelezli) a vyrazili na cestu k vodopádu. Velice mile nás překvapilo, že cesta byla drážděná a vcelku dobře udržovaná. Asi po patnácti minutách chůze jsme sestoupili až pod vodopád, který byl impozantní. Celé tohle údolí bylo úžasné, i když tam nebyla tak azurově modrá voda jako na jiných místech, na nichž jsme byli. Na druhou stranu jsme tu byli jen my dva a džungle. To dodávalo všemu kolem nás jedinečnou atmosféru a celý dojem se krásně uhladil. Cestou zpátky jsme vstřebávali naše dojmy a nemohli jsme uvěřit, že je tak krásné a vcelku dobře udržované místo bez poplatků.



Odtud jsme pokračovali na jednu (nám již známou) pláž vzdálenou dvacet kilometrů od Waingapu. Tam se kromě jiného nacházejí i velmi fotogenické mangrovy. Dojeli jsme sem kolem poledne a už jsme neměli na dnešní den žádné plány. Na pláži jsme zaujali místo ve warungu hned u oceánu a objednali si kávu a dva kokosy. Než nám donesli pití, vyplnili jsme čas tak, že jsme využili aktuálního odlivu a šli udělat pár fotek. Zbytek odpoledne jsme trávili relaxací a udělali si i pár zvířecích přátel, kteří nám rádi pomohli s konzumací kokosů. Když se začalo schylovat k večeru, opustili jsme pláž a vyjeli hledat místo k přenocování. Po pár kilometrech a několika zajížďkách jsme našli místo vhodné k postavení stanu. Sice nebylo tak krásné jako předcházející noc, ale bylo klidné a celkem i pohodlné - pokud vezmeme v úvahu, že všude kolem nás byla tvrdá kamenitá krajina. Postavili jsme stan a šli spát.



Málem jsem zapomněl na to, že jsme dnes nenavštívili jen jeden vodopád, ale dva. První vodopád se jmenoval Ata Djawa a byla to pro nás jen taková rychlá zastávka. Nacházel se sice jen malý kousek od silnice, ale dalo se dostalit jen nad něj. To, jestli se k vodopádu dostanete zvrchu nebo zespodu, se z fotek na googlu poznat nedá. Takže tady na Sumbě vlastně pokaždé, když se někam vypravíme, nevíme, co tam na nás bude čekat. Oba dnešní vodopády vypadaly z fotek stejně krásně a nakonec byl mezi nimi opravdu velký rozdíl. Proto se snažíme navštívit všechna místa, která si označíme, abychom nebyli smutní, že jsme něco propásli.


Air terjun Ata Djawa Sumba Indonesia
Air terjun Ata Djawa - pohled svrchu

7 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Commentaires


bottom of page