4. 8. 2023
A je to tady! Dnes nás čeká první den na Floresu. Ještě včera večer jsme si říkali, že tady, v přístavním městě Labuan Bajo, strávíme jen jeden den a dvě noci. Dnes, když jsme se vzbudili, už jsme začali náš plán přehodnocovat. Včera jsme totiž dostali od Dana ze Spojených států amerických nějaký ten tip na výlety v okolí. Vzhledem k tomu, že jsme určitě chtěli i vyprat, bylo rozhodnuto. Pobyt na našem hotelu prodloužíme hned po snídani.
Na snídani jsme vyrazili do města a cestou se zastavili na jedné vyhlídce, která nabízela pohled na přístav plný krásných jachet. Mně ten výhled připomínal Řecko a Ondra zase tvrdil, že to vypadá jako v San Tropez. Každopádně jsme si oba říkali, že si tu vůbec nepřipadáme jako v Indonésii.
Na snídani jsme skočili do restaurace přímo u moře a dali si spíše evropskou, než indonéskou snídani. Objednali jsme si kapučíno a vejce Benedikt. Během snídaně se s námi dal do řeči chlapík z Austrálie, jehož kořeny jsou ale v Řecku a v Egyptě. Byl to velmi družný pilot a měl procestovaný skoro celý svět. Česko ale ještě nestihl.
Po snídani jsme se vrátili zpátky na ubytování a zbytek dopoledne se věnovali praní. Ondru to tak zmohlo, že si šel na chvilku odpočinout. Nebo že by v tom měl prsty gin, který jsme si koupili? Vzhledem k tomu, že jsme prali v automatické pračce, řekla bych, že B je správně. 🤣
Někdy okolo 3. hodiny odpoledne jsme vyrazili alespoň na malý výlet na pláž, kterou jsem si předem vyhlídla. Tam jsme si dali oběd a šli se juknout, jestli bude kolem nás vidět nějaký podmořský život. Nejdřív to nevypadalo nijak zvlášť lákavě, ale pak jsem objevila klauny, hvězdici a opravdové údolí ježků. Ondra, který šel do vody až po mně, narazil dokonce i na rejnoka.
Zbytek odpoledne jsme tedy strávili tady a po návratu na ubytování jen dali rychlou sprchu a vyrazili do města. Pořád jsme nebyli rozhodnutí, jestli chceme podniknout výlet na Komodo. Ve městě jsme se šli informovat do jedné z cestovních agentur, abychom zjistili, kolik takový výlet stojí. Včera na trajektu nám lidé, kteří s námi byli ubytováni na hotelu na Sumbawě, nabídli, jestli se k nim nechceme připojit na jejich dvoudenní výlet, který měli v plánu. Měli zaplacenou celou jachtu celkem pro 10 lidí za cenu 35 000 000 IDR. Pokud bychom se k nim přidali, naše spoluúčast by byla 7 000 000 IDR (asi 10.000 Kč). Tuto možnost jsme sice nejdřív zvažovali, ale pak nám ta částka přišla prostě moc vysoká na to, že bychom byli na moři jen 2 dny. V cestovní kanceláři ve městě jsme zjistili, že jednodenní výlet včetně všech poplatků nás vyjde na 1 000 000 IDR na osobu (cca 1.500 Kč). Tato cena se nám zdála mnohem přijatelnější než původně nabízená možnost, a tak jsme se domluvili, že pozítří vyrazíme. Kromě toho, že bychom měli vidět největší ještěry, kteří na planetě Zemi žijí, během výletu navštívíme ještě 3 další místa. Myslíme si, že už jenom ta plavba za ty peníze stojí. Jaké to ve skutečnosti bude, zjistíme až za dva dny.
Ve městě jsme navštívili ještě warung s indonéským jídlem, kde jsme si objednali sate ayam (kuřecí špízy s arašídovou omáčkou) a po večeři jsme se vrátili domů. Já jsem hned zalehla a Ondra ještě koukal na nějaký válečný film. Doufáme, že zítra bude odpoledne o něco lepší počasí (méně zataženo), abychom se mohli jet podívat do jeskyně, kterou nám doporučoval Dan.
Comments