2. 8. 2023
Ráno nás zase vzbudila mešita, ale tentokrát nezněla tak hezky, jako ta poslední. Nejdřív jsme zvažovali, že půjdeme ještě spát, ale naše plány změnil majitel hotelu, který na nás už ve třičtvrtě na sedm zaklepal. Vůbec jsme nečekali, že dostaneme kávu a snídani, ale přesně to se stalo. Snídaně byla sice skromná, ale dobrá.
Hned, jakmile jsme zpracovali koblížek, který jsme dostali, vyrazili jsme do přístavu, abychom zjistili situaci ohledně trajektu, který bude směřovat do přístavu Labuan Bajo na Flores. V přístavišti, které od nás bylo vzdáleno asi jeden kilometr, jsme se dozvěděli, že odsud trajekt na Flores jezdí pouze třikrát týdně. V ostatní dny jezdí odjinud, ale odtamtud není možnost vzít si sebou motorku nebo auto. Tím bylo rozhodnuto, že počkáme do zítra, kdy jede nejbližší loď. Abychom měli jistotu, že se na loď vejdeme, chtěli jsme okamžitě zakoupit lístky. Bylo nám ale řečeno, že ty je možné získat až v den odjezdu lodi, a to nejdříve od 7:30. Prostě Indonésia style.
Tímto se vlastně rozhodlo, že dnešní den budeme muset strávit někde poblíž. Domluvili jsme se, že ho neproflákáme jen tak na hotelu (hlavně ani nebylo moc o co stát), a vyrazili jsme za objevováním okolí. Nedaleko našeho ubytování jsem našla pláž, která měla sympatický název Papa. No uznejte sami, kdo by nechtěl vidět taťkovu pláž? Já určitě ano! A tak holt Ondrovi nezbývalo nic jiného, než nakopnout motorku a vyrazit.
Cesta na pláž byla trošku krkolomnější a jednu chvíli jsem teda byla opravdu rozčarovaná bordelem, který se válel okolo silnice. Člověk vždycky, když tady něco podobného vidí, přemýšlí, proč si místní tak krásnou zemi doslova schovávají pod tuny odpadků. Však je to přeci strašná škoda! Po příjezdu na pláž jsme bohužel ani jeden nebyli ani trochu nadšení. Všude kolem bordel a mezi ním pobíhaly kozy. Proto jsme si tu dali jenom jednu cigaretu a vyrazili pryč. Nebyl důvod tu zůstávat.
Cestou ke druhé pláži jsme se zastavili na oběd ve warungu u cesty, který vedla moc příjemná teta. Dali jsme si u ní hovězí bakso (knedlíčková polévka) a smažené kuře a nelitovali. Ačkoliv jsme věděli, že na pláž Lariti je nejlepší dorazít za odlivu, bohužel jsme tam přijeli moc brzy. Za odlivu je totiž pláž spojená s nedalekým ostrůvkem takovým náspem, takže se na ostrov dá přejít suchou nohou. Ve chvíli, kdy jsme tu ale byli my, bylo vody ještě hodně. Alespoň jsme se tu dvakrát vykoupali, chvíli si poleželi, pohoupali se na houpačce a pak odjeli. Pláž byla mnohem čistší než ta první, ale řekla bych, že koz tam bylo přibližně stejně. Původně jsme si říkali, že se sem ještě k večeru vrátíme, abychom to tu nafotili i za odlivu. Pravdou ale je, že později už se nám nikam vyrážet nechtělo. Možná za to částečně mohl i ten arak, který jsme dopili.
Comentários